*** Roztálo srdce v ohni vášní

Roztálo srdce v ohni vášní

a v ohni bolestí a vzdoru

a škváry, které v kovu zbyly,

ty škváry citů vrh’ jsem v popel!

Z dobrého kovu mám teď srdce

a slyším jeho pevný úder:

má zvuk tak jasný, o křemeny

jak broušené když meče zvoní!

A srdce pod ranami zmdlelé,

jež krýt jsem nemoh’ žádným štítem –

teď ve štít samo proměněno

a tisíc ran se o ně tříští!

Železné, krátké zvuky jeho

jsou odměřenou odpovědí,

když zádumčivé tóny zvonů

tázavě k němu doléhají.