*** Strach, temný, neúprosný strach

Strach, temný, neúprosný strach

mráz lije v moje žilobití...

A přece pevně zřím vstříc Žití

i Smrti, vlekoucí se v tmách.

Zda je kdos mezi Žitím, Smrtí,

jakýsi tajný třetí vrah,

před nímž mé hrdlo běsně škrtí

ten temný, neúprosný strach?

Ó Smrti, věčnou žízní zpráhlá,

o Žití, rcete: je tu cos,

nač ruka vaše nedosáhla?

Zřím všude prázdna jícen tmavý

a jenom temný strach mi praví:

„Nepoznán žije, vraždí kdos.“