* * * Tvé touhy k slunci jdou. – Však drsný dnešek smýká

Tvé touhy k slunci jdou. – Však drsný dnešek smýká

pod nebem sychravým tě vlhkem mlhy šeré,

v tvé oči plné snů zpod kroků bláto stříká

a nohy sprostý štěrk ti do krvava dere.

Nést mlčky nelze-li ty drobné rány vleklé,

vzdech aspoň hrdě stlum, jenž bezpomocně kvílí,

a kletby krátký vzkřek jen v hnusu vyraž vztekle

nad špínou všedních cest a bídou dnešních chvílí.