*** Tvoje přimhouřené zraky

Tvoje přimhouřené zraky

mají mateřský dnes výraz...

Jak se něžně tulíš ke mně,

není vášně ve Tvém hříchu,

není žáru v krvi Tvojí –

taký výraz má as žena,

která kojí dítě své.

Zříš tak v neurčitou dáli,

oči tvé jsou plny péče,

plny bázně hledí v modro!

Sparťanka tak asi zřela

přes Taygetské skály v dálku,

s tajnou bázní tisknouc k ňadrům

dítě právě zrozené.

Čtu z Tvých očí tajnou touhu,

mocnou, pod níž shasla vášeň!

Divný cit mou hrudí pronik’

pod tím teplem Tvojí touhy,

z mateřských jež plála zraků!

Chtěl bych s tebou kdysi hledět

ve tvář Tvého dítěte!