* * *

Dnes probouzím se, kdy už nad západem

shasíná slunce v mlhách růžových.

Tak probouzím se: z citu i svým hladem

a s výsměchem všech snů mých bláhových.

Lituji sice, že se vzbouzím pozdě,

když nebezpečí signál hlavou zní,

že přepadnou mne, jak lupiči v hvozdě

nevinné dítě pro noc perversní.

Tragický život! Ustavičná lačnost

a duše může žít jen touhami! – –

Vzbouzím se pozdě, vcházím ve skutečnost

a v prsou všechna radost zhořkla mi.