***

Ó hrajte! Večer je smutný,

svítilny zmateně hoří,

sníh pokradmu do ulic padá

a popel v duši mou.

Ó hrajte! Je tu tak ticho...

Mám rád tu hymnickou bouři,

jež z duše Vám do tonů šlehá

hrou prstů nervosních.

Ó hrajte! Zimničně planou

mé oči, v spánky krev buší –

ó hrajte tu sonatu starou,

sonatu melancholickou.

Text známý v doprovod zpívat

nám budou pohledy duší:

sen, idylla, výkřiky bolu

to ticho rozvlní.