STARÁ PÍSEŇ

By Xaver Dvořák

Hrom a peklo! Tak jsme zpívávali,

hrom a peklo! zpívejme;

a byť už nás naši zaprodali,

my se prodat nedejme!

Hrom a peklo, to jsme vysloužili?

hrom a peklo, sloužit zas?

pány byli jsme jen malou chvíli,

pryč je panství, aby ďas!

Hrom a peklo, zase vláčet námi?

hrom a peklo, vpřahat v pluh?

jaká smělá hra nás znovu mámí,

kdo nám kove pout zas kruh?!

Hrom a peklo, na ty ruce klaté,

hrom a peklo, na zrádce!

probuďte se oči spánkem jaté,

konec idyl pohádce!

Hrom a peklo, vidíš-li ty lány?

hrom a peklo, tvá to zem!

a v té zemi my jsme pouze pány,

chce-li kdo to zkusit: „Vem!“

Hrom a peklo, dosti zbylo krve,

hrom a peklo; v srdci nám;

nežli ustoupiti píď jen, prve

vycedím krev, co jí mám!

Hrom a peklo, všecky na lamenty,

hrom a peklo, jak muž stát!

přes vše předsedy a presidenty

Národ! to je Majestát.