Starcova píseň.

Kam ste prchli v prudkém letu,

Krásní dnové mladosti?

Těšívalo všecko mě tu,

Zvalo k čisté radosti.

Co mne jindy těšívalo,

Víc mne k sobě netáhne;

Čemu srdce výhost dalo,

Po tom ruka nesáhne.

Svraskaly se ladné tváře,

Teď jen rtové šeptají,

Zhasla očí jasná záře,

Těžké nohy klesají.

Vše trvá jen okamžení,

Zhyne zase v krátkosti;

V široširém světě není

V ničem žádné stálosti.

Když se tedy všecko mění,

Měním já i podobu,

A ta v krátkém okamžení –

Klesne také do hrobu.