STARÉ VERŠE

A chceš-li ke mně dobrou být,

mlč! Mlčení mi mnoho třeba.

Mám špatné srdce a mám zvláštní cit

a chceš-li dobrou ke mně být,

těm nechval svět, kdož lačni skývy chleba.

Hladový prý je časem nedůtklivý.

Ty nediv se (ač chceš-li dobrou být!).

Smích dráždí je, zrak raní oslnivý.

Mlč! Nevěřícím kážeš věřit v divy!

Podivná srdce! Podivnější cit!