Staré věštby

Jak v ucho zní ty dávné věštby staré,

hned nová naděj do srdce se vrací;

ó mythu drazí, bělokřídlí ptáci

nám holubice buďte v jitro charé!

Zpět, draku, zlobo, a zpět, zmije, sváre!

Když vnuk se marnou tužbou utrmácí,

jak zvony jitra zněte v jeho práci

a vlijte v svaly víno síly jaré!

Vy nelžete, neb zbásnila vás víra,

jež z hymny Vojtěcha i z Václavovy

i z písně zněla starých Táboritů.

Kde víra, tam je síla, život nový

tam pučí zas a mdloba, jež hruď svírá,

jak noční stín mře v jitra plesném svitu.