Stařec.

By Vojtěch Nejedlý

Byl jsem mladý, byl jsem švarný,

Užil sladké mladosti,

Aby v stáří můj věk marný

Nebyl, hledám radosti.

Ptám se mládků: Proč se svými

Trampotami vodíte?

Srdce strachy zbytečnými

Bez přestání moříte?

Jednou vám jen milostného

Jara krása pokvete;

Zajde máj; kde lahodného

Vyražení dojdete?

Zyma přijde, zyma svalí

Na vás perné soužení,

Nerozumným lidem zkalí

Hořem milé blažení.

Mírně věku požívejte

Rozkošného radosti,

Kvítím sobě posypejte

Drsnou cestu v starosti!