Starostí, trudu pot na skráni,

Starostí, trudu pot na skráni,

hlava mu navyklá

v dlaně se ztýrané uklání,

klid prch’, tak srna zanikla,

z aleje zelené v trninu uhání.

Být, nebýt! Stranou se potměšile kouká

svědomí drak,

jednou tak! a jednou tak!

a doupňák hlavy táhle kouká!

Padlého kmenu ston,

blouznivce matný chod,

štvaného jelena hon.

Vějička výstražná, signálu hlas,

stáří a hříchu svod.

Klid a bouře, zas a zas!