Starostlivá Vesna.

Ó jak jsi, Vesno, starostliva!

Na jívě motýlova kukla

už dechem tvým je živa;

na višni poupata už pukla,

v tůň ze skal bystřeň perlami se shlukla,

a ladně kvítím oděla se niva.

Ó jak jsi, Vesno, starostliva!

Zem všecka mladne, den se dlouží,

hruď růže rozkvétá, pták zpívá,

a srdce, po písni jež touží,

na křídlech do nebe se hrouží

a svaté Kráse v snivou tvář se dívá.