Starý chirurg.

Už nevím, jak se to vše přihodilo,

však zůstal na vsi v žlutém, drobném domku,

psí víno přes okna se zavěsilo,

kraj kýval sem skrz řadu horských stromků.

Již třicet let v té nudě každodenní

klel na tu Sibíř ztracenou v hor svahy;

o městě snil a čestném postavení,

a o druzích svých proslavených záhy.

Tak zdrsněl k lidem chirurg staré doby,

a pro vše stejný lék bral s přísnou péčí.

Dnes jeho hrob už dávno splynul s hroby

a v lidech tradice mu dobrořečí...