Starý hrad.

Starý hrad jak stařec osiřelý,

hlava mechem, čelo kryté bejlím –

kámen spadl, hlučný život zhynul,

a teď sídlí jenom v hnízdě hejlím –

Věru, kdyby v omšený ten kámen

vepsal někdo dávné jeho doby,

kdo ví, zda-li nad dřívější slávou

staré srdce žalem nepuklo by.