STARÝ MLÁDENEC.

Sedával vždy v koutě,

divná jest to věc,

říkávali o něm,

že jest mládenec.

Ač mu vrásky kryly

jeho čelo, líc,

z toho si hrdina

náš nedělal nic.

Vyhledal si děvu

šumnou za ženu,

rychtářovic mladou

hezkou Mařenu.

Ale brzo poznal

něžné lásky sen,

brzo zkusil tíži

ruk mlaďoučkých žen.

Žínka skládala jen

tisíc k tisíci,

a muž chudák úpěl

v jejím střevíci.

Nyní sedá v koutě

ženat mládenec,

hladí si na zádech

modrý růženec.