STARÝ NÁMOŘNÍK.

Bouřlivé noci!

Noci ztrávené v smutku! –

Kam jste vy prchly?...

Já nejsem již rozmarným hochem,

jenž z okna do dálky toužil,

v měsíčném světle,

ruku na srdci

a v ústech

nejsladší slova...

Vítr zocelil paže,

srdce utuhlo žalem,

vlasy zbělely sněhy!...

Já sedím v přímořské chýži

na hromadě vrží,

šedivý rybář

a pletu zelené sítě

a vyprávím

vesnickým lidem

o mořských bouřích,

o ztracených lodích,

jež straší

v noci...