STARÝ POKOJ.

Dešť s nebe lije se celý den,

a zvolna se začíná tmíti...

Zbloudilý zásvit oknem vpad’,

v hranolech lustru se třpytí.

U okna zamlkle spinet sní...

Sekretář... Ve váse kvítí...

Sloupkové hodiny tikají...

Oválné rámy svítí...

Sedím tak v sebe ponořen.

Teskno mi z celého žití!

Chtěl bych jak starý pokoj ten

o zašlých vůních sníti.