STARÝ ZNÁMÝ.

Aj, totě host náš z mnohých let,

náš starý známý – flašinet;

snad nové kousky ňáké?

Nu, tedy pojďte jenom blíž

a složte s beder lehkou tíž,

ať veselí jsme také.

Aj, vždyť jsem si to myslil hned,

že není třeba mladých let

do tance dvakrát zváti.

Kde nabral jste těch dětí jen,

tak veselých, jak jarní den?

Nu, jen když komu hráti.

Vem, synu, mladou ženu svou;

mně to již nejde za notou –

a stará, přines dárek.

Leč pohleď, milá ženo má,

jak Jeník náš se k Lidce zná –

ej, což to bude párek!

Tak, tak! Nu, já byl také mlád

a jakživ první v kole rád –

jen s chutí, děti, s chutí!

Kdo vesel, všude milý host,

na odpočinek času dost,

až stáří vám jej vnutí.

Už zase pryč? Zas jinde hrát?

Nu, věřte, budem zpomínat

po dlouhém na vás čase.

Vím, vím, a to že milerád

též chcete jinde rozehřát –

jen přijďte brzy zase!