Šťastnou tedy cestu, básně jdouce

Šťastnou tedy cestu, básně jdouce

Neste pozdravení Slovanům

Všechněm vůkol, zvláště Tatranům,

A pak Čechům, jejich dcerky jsouce;

Přijdeteli k hoře nebo k louce,

K hloží nebo k vonným břečtanům,

Do vsi aneb k soudným měšťanům,

Stůjte o svém pánu toto řkouce:

Jestli co se podařilo jemu,

Hanba vždycky hnětla útrobu,

Jak to skrovné k cíli takovému;

Jestli padl, vyzná bez úžasu,

Padl, a však rovně Jákobu,

S anjelem se pustiv do zápasu.