ŠŤASTNÝ DEN

Ráno, jen oči jsem otevřel,

hlavu svou s podušek zdvih’,

ve sluch můj vpadl mi veselý,

dětí mých radostný smích.

Jakoby ptáče to jásalo,

krásný den svítati zříc,

v radosti bytí a života

slunci a blankytu vstříc.

Děl jsem si: „Krásně mi počal den,

nyní ať trud jde a hnět,

radostný smích ten již bude mi

celý den v duši mé znět.“

Na večer, hvězdy když prošlehly

a svět již ticha byl pln,

hluboká píseň mě dojala

kadencí rythmických vln.

Jak by tón hudby se parkem nes’,

v duši hvězd záblesk mi svit’:

duše má střásala s křídel prach,

kvetla a dýchala klid.

Děl jsem si: „Krásně mi počal den,

krásně mi při hvězdách znik’,

přes trud a starosti mezi tím

šťastný to den byl, ó, dík!“