STEP

By František Kubka

Spí step, spí řeka v znícím snění,

spí sever jarem prodchnutý.

Spí půlnoc, ticho, zapomnění

i luny srp, v mrak vetknutý.

Spí bolest, úsměv, stesk i víra.

Svět stuhnul v přítmí modravém.

Zahořklou travou step vlá širá,

a horkým dechem dýše zem.

Jak povzdech dálek vlnou dlouhou

labutí pár se kmitl tmou.

A rozchvěl jsem se jarní touhou

jak zlaté hvězdy nade mnou.