Stesk.

A někdo plakal smutně, zdlouha,

že pláč ten vnikal do srdce,

v tom smutku promluvila touha

a duši zdrala hluboce.

Den vzpomínek snad přišel šedý,

byl podzim, venku vítr lkal,

a mrtvé touhy měsíc bledý

svou září klamnou bičoval!