Stesk podzimní.

Krajina, smutná krajina,

na večer v hasnoucím slunci.

Nebe se jiskřit počíná,

dohořel v červáncích les...

Truchlivá píseň z údolí

v mrazivém vzduchu se chvěje.

V srdci cos chvílí zabolí,

vzpomínky, v daleku kdes...

A luny člun jak zlacený

ze mraků v moře hvězd pluje –

Tvůj obraz dávno ztracený

v duši mé znova se snuje...