STESK SOUMRAKU.

Přijď, holubice večerního míru!

Juž slábnou v pastvách zvony chlácholivé.

Smrt němá vzrůstá ve výšce i v šíru,

svatostan lesů v tajemstvích se kýve.

Na vrších pochodně a u vod světla bledá

svůj vlekou temnem pochod svádivý.

Duch mocný, zamlklý se nad paseky zvedá

a melodiím svátečním se srdce nediví...

Od světů k světům dráhy otevřeny

a šerem jejich rozsah uhání...

Je chvíle blízká... úklid drahocenný...

Má mladá duše, nesmlč vyznání!!