STESK.

Ó dítě, nad nímž se má láska chvěje,

kam padají dnes paprsky Tvých očí,

jež zářívaly do mé beznaděje?

Ó dítě, nad nímž se má láska chvěje,

kam padají dnes paprsky Tvých očí?

Svou vzpomínkou jsem stále ve Tvém sledu

a každým pohledem Tě líbám, líbám.

Sny marné z Tvého dechu sobě předu,

svou vzpomínkou jsem stále ve Tvém sledu

a každým pohledem Tě líbám, líbám.

Ó příliš záhy, záhy jsem se zrodil,

ó příliš pozdě, pozdě jsme se sešli!

Jen věčná bázeň teď mi přána v podíl,

ó příliš záhy, záhy jsem se zrodil,

ó příliš pozdě, pozdě jsme se sešli.

A konejším pak smutné srdce svoje,

že zapomene jako již tak často...

A sám se myšlenky té chladné boje,

přec konejším to smutné srdce svoje,

že zapomene jako již tak často.

Ó dítě, nad nímž se má láska chvěje,

kam padají dnes paprsky Tvých očí!...