STESK.

Sletěli se na strom holý

ptáci, smutně šveholí...

Ó, té zimy tucha ledná

do duše až zabolí.

Co si asi povídají?

Kolem pusto, v mracích sníh...

Slétnou jistě hvězdky bílé,

září – a přec smrt je v nich! –

Schoulili se, zmlkli – zdřímli...

Na třešni jsou, jak se rdí! – –

Zadul vichr. – Zima bílá

léta sen jim závidí.