Stesk.

Jaké jest to naše žití? –

Lehký šat, kdy slunce svítí,

v zimě kožich, kdo ho má,

na drahé si tělo dá.

Večer lehnem, vstanem ráno,

snídáno, pak obědváno,

na to přijde večeře.

Ostatní, co nebeře

jídlo ani spaní čas,

ten ať vezme sobě ďas.

A tak denně ve své kráse

stará, nová počíná se,

leda že pro variaci

kdys ku kapse klíč se ztrácí.

Tak jest teď. Ó, kdy nám asi

vyjasní se temné časy,

a to žití šosácké

promění se v junácké.