Stesk.

Chtěl bych, než mi líce zblednou,

tolik moci míti,

bych své mládí ještě jednou

mohl přikouzliti

Za čtvrt věku, Bože milý,

jaké jsou to změny!

Z hochů muži plní síly,

z dívek statné ženy.

Těch, kdo lepší časy znali,

řada zvolna řídne

a s nimi se také málí

chaloupky jich vlídné.

Miluji je neskonale,

chaloupky ty prosté,

a ta láska má k nim stále

mohutní a roste,

že chci býti v říši stínů,

ležet v zemi chladné,

nežli v smutnou rozvalinu

poslední z nich padne.