ŠTĚSTÍ NA HORÁCH

Můj bože, proč jsem tak šťasten,

proč celý svět zas mám tak rád?

Mně slunko směje se dnes do stěn,

já nechám si okouzlen gramofon hrát;

při spuštěném víku si hrám.

„I kis your hand, madam'.“

Chata je ve spánku celá,

se mnou jen pavouček bdí –

káva, hle, zavoněla

a křehoučká houstička k ní.

Proč jsem tak šťasten, se ptám.

I kis your hand, madam'.

S pavoučkem půjdeme spolu

vzpomínek osnovou mdlou,

šestnáct set metrů tam dolů,

pět set mil koleje jdou.

Proč tak divnou slast v srdci mám?

I kis your hand, madam'.

Já jsem proto tak šťasten,

že jsem tak na světě sám.

Houstičky chrupou, slunko prá do stěn,

já sladké tajemství mám:

I kis your hand, madam',

tajemství s červeným kloboučkem mám.