ŠTĚSTÍ.

By František Kvapil

S jarem na voze k nám přišlo pohádkovém,

zářné jako hvězda, kouzla budíc slovem,

přiběhlo k nám s písní na stříbrné rose,

v bílé košilce jen, kučeravé, bosé.

A kam vstoupilo, již pučí růže zlatá,

hlas má jako zvonky, líce nad poupata,

a kde zrakem blýsklo, povzdech zasmušilý

roztál v slunný paprsk naděje v té chvíli.

Jeho dechem prchá s čela každá vráska,

v něm vždy radost jásá, slunce, třpyt a láska –

krásné, rusovlasé, s luznou máje zvěstí

na motýlích křídlech přilétlo k nám štěstí!

Ó mé dítě, tys ten jasný úsměv jara!

Kéž jen ve tvé duši radost věčně hárá,

buď v nás kouzla žití – a pel snů a písní

svět ať nikdy žalem tobě nepotřísní...