ŠTĚSTÍ.

Ach, mít se rádi, rádi do skonání

a celý život býti sobě vším –:

ty duši mé jas, blaho, požehnání,

já věrným druhem tvým. –

Ach, býti vždy tak důvěrni, tak prosti

a pochopit se zcela navzájem,

znát omluviti chyby, cenit ctnosti,

být silni v citu svém!

A svorně jít vždy radostí i trudem

a mimo sebe nehledati nic – –:

rci, dítě mé, zda v tomto žití chudém

naleznem’ štěstí víc?