Štěstí!

By Jaroslav Vrchlický

V rozkoše tůni, ve blaha moři

zříš náhle tmíti se jakýs bod...

Tam náhle cosi se z hloubky noří

jak zrádné skály hrot.

Zachvíš se nad tím v bolestné tuše

a díváš se blaha do hlubin,

a je to přec tvé jen toužící duše

po větším štěstí stín.