Stín a tma.

Obloha jasná náhle se zahalí,

Mrak-li ji rouchem svým obalí;

Zastíní se celé okolí.

Oblak řídký méně zaclání,

Jestli ho vítr přehání,

Těkavý stín pobíhá po poli.

Jak mile zajde slunce jasné,

Den spěje za ním, světlo hasne;

Mrká, tmí se z večera,

Noc počíná od šera.

Ve tmě a mrákotě tápá zrak,

Jak by ho zatopil hustý mrak.