STÍNOVÁ HRA. (Apotheosa.)

Hle, tam v těch dálkách modro je, modro,

královské slunce požáry pálí,

tajemstvím pole úrody velké

dýchají vůni budoucích chlebů,

budoucích chlebů, nového štěstí:

A to je Život! Veliký život,

bohatý slzou, bohatý štěstím,

bohatý novou úrodou opět,

a tam to slunce, paprsky žhnoucí,

ty věčné lány šumící chleby,

šumící vínem rozkoší nových:

nové je mládí, naše je mládí.

Stačí jen jít a vztáhnouti ruce

k pohárům plným, rozkoší plným,

napít’ se z čistých potoků horských,

očistit’ duši bývalých mračen,

jimiž se kráčí ke stanům Štěstí:

a vzplane v duši tisíce světel

a zazní harfy nadšení nových,

a duši rozchví flétnová píseň

o sladkém štěstí májových nocí....!