STÍNY SKALNÝCH PLÁNÍ

Skalná pole roztříštěna

trčí z krvavého zdroje,

rozorala černá žena

těžkým pluhem srdce moje.

Ztvrdla sluncem bílá snění,

pně a květy zbity vřavou,

roste kámen na kameni,

oblévaném rudou šťavou.

Ještě pahýl z ní se mrví,

krkavec jí skřípe, kráká,

dole v hloubi ssedlou krví

uděšeno srdce plaká.