STOLICE MOUDROSTI!

Tak mnoho stolic učenosti

si škola světa pozvedla,

na tvojem klínu, Matko Boží,

si Moudrosť sama usedla.

Moc mudrců je. Jeden hlásá:

Jen slávy, slávy dobývej,

do prachu zdeptej všechny jiné

a sebe prvním nazývej!

A jiný hlásá: Bohatým buď,

shromažďuj zlata, pokladů,

nech jiní pro tě plahočí se

až do krve a úpadu.

A jiný mudrc hlásá: Užij!

Svět je ti stolem prostřeným!

Jez, pij a trhej čerstvé růže!

Jen čehos užil, to je tvým!

Zas jiný hlásá: Zdrť své bližní!

Pij jejich krve potoky!

Neboj se závisti a hněvu.

Jsou všichni tvými otroky!

A jiný hlásá : Založ ruce

a hověj sobě v zahálce,

nač pracovat a modliti se,

smrť smete lva i nedbalce.

Tak učí svět. Ty, Panno moudrá,

vsak voláš: Lidské dítě, věř!

Je všude Bůh a patří na tě,

jak v hořící se skrýval keř!

A doufej v něho! Jeho láska

bdí nad tebou, on je tvůj Pán,

on miluje tě a chce tebou

též vroucně býti milován.

Toť pravá moudrosť, kterou hlásáš,

té vzpomínat chci všechen věk

a na důkaz tvůj oltář krášlím

kytičkou modrých pomněnek.