STOPY V PÍSKU

Chřad’ zasmušilý den – a snivý vítr vál

nad mhavým úvalem, jímž v myšlenkách jsem šel,

zlý soumrak plížil se po stráni z blízkých skal,

a měsíc bázlivě se v sivých mracích chvěl..

Vzdech plavý potkal jsem, když měsíc do mhy dých’,

mne šeptem pozdravil a ruku svou mi dal,

pak šli jsme zamlkle v svých dumách tesklivých,

až stezka úskočně se skryla v tichu skal..

Kol šero vzrůstalo.. A cestou ve skalách

jsem zahléd’ stopy těch, již přede mnou zde šli

a dlouho bloudili i marně lkali v tmách

a posléz’ v bludišti skal mračných zhynuli.