Strach.

Cos v duši mé jak oheň pálí,

a světla kol se setměla,

zvuk kročejů se nese z dáli –

teď, jak by rety šepotaly!

A ticho zas – jen do čela

proud krve tepotem se valí.

A duši mou dál oheň pálí,

kol jizba víří setmělá –

teď parket prask’ – kdos vzdychl v dáli,

tma příšerná čís profil halí....

a mizí vše – jen do čela

proud krve horečně se valí....