Střecha.

By Bohuslav Ptačovský

Za dob lásky bydleli jsme spolu,

jediná nás černá střecha kryla,

ale smutková ta její barva

naší lásce štěstí nevěstila.

Proto změnila jsi příbytek svůj,

v němž naděje zmíraly nám mžikem,

a já brzy budu bydlet s tebou

pod zelenou střechou, pod trávníkem.