STŘEDOVĚKÁ PÍSEŇ PONOCNÉHO.

Odbila devátá hodina,

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Naposledy do sklenice

třeba až k dnu pohledněte,

zavře dům se, okenice,

s žoldáky nic nesvedete,

zvlášť vy, kteří v noční době

tajně sobě

rádi v kostky zahrajete!

Odbila desátá hodina,

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Milující pod podloubím

z objetí se vytrhněte,

neslyšíte, kterak troubím?

Naposled se obejměte!

Až budete svoji, rádi

po svém mládí

každý zvlášť si ulehnete!

Odbila jedenáctá hodina,

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Co se pod podloubím míhá?

Vláda duchů nyní kvete,

stín jak v přeletu stín stíhá,

z hřbitova sem tancujete!

dokola a hbitě z ostra,

s kostrou kostra,

vari, v hrob si ulehněte!

Odbila dvanáctá hodina,

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Kdo teď ještě bdíti může,

škůdník jest a zlo jen plete,

frejíř neb zlodějská kůže,

konopí již pro něj kvete.

Dlažbu jen má noha šlape,

každý chrápe –

chrupnu též si, prominete...

Odbila druhá hodina,

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Takhle jsem dvě prospal, Bože,

rozumní jste, nahlédnete,

ulic patník není lože,

všem chce spát se – podřímněte;

vaším kráčeje dál loubím

znovu troubím,

třetí táhne – poslechněte!

Odbila čtvrtá hodina,

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Teď je nejhůř na ulici,

mráz jen fičí, kudy jdete,

ohlas kroků hlaholící

všady straší, kam se hnete.

Kde se rodí, kde jest mříti,

tam jen svítí.

v okně světlo – uhodnete!

Minula pátá hodina,

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Kohout ozývá se z dáli,

na bok jen se pošinete,

dobře spali, svěží vstali,

v rychlosti se pomodlete!

Čeká stáj a čeká dílna,

ruka pilná

mne si oči: Procitněte!

Odbila šestá hodina,.

chval každý duch Hospodina

i Ježíše, jeho syna!

Tak noc minula mi zase!

jedna z pouti dlouholeté,

chuďas v dřině, boháč v kvase

nalezne vše, co jen kvete!

Já však zahrabu se chutě

v svoje kutě...

tvrdší spánek nenajdete!