Strobach.

Opět národnosti hradba klesla

náhlou bouří zdrcená,

práva korouhev, již hrdě nesla,

náhlým bleskem stržena!

Mladí bojovníci, v zápas jděte

za národu svatou věc,

národnosti hradby upevněte,

vztýčte práva praporec,

neb to svaté znamení

vede národ k spasení.

On, jehožto ústa právomilá

uzavřel jen hrob němý,

pracoval, by spravedlnosť byla

i nám také na zemi.

Aby vzešly blaho, moc a sláva

nad trůnem a národem,

budiž věrné vykonání práva

prvním říše základem;

neb to svaté znamení

vede národ k spasení.

Poklid budiž bratřím v hrobě spícím!

živ však ještě národ náš!

Bratři! práva pomáhají bdícím,

práv národních buďme stráž!

Národ náš je robě osiřelé,

chudá vdova naše vlasť:

vlasť a národ hajme obezřele –

právo konat činí slasť;

a to svaté znamení

vede národ k spasení.