STROM LIDSTVA.

Strom Lidstva, ohromný a rozložitý,

je svými kořeny v hloub věků vrytý,

a jeho odnože nad světa díly

se k nebi hrdě pnou neb k zemi chýlí.

Vždy haluz některá mu kvete jarem,

vždy větev jiná zas mu hyne zmarem,

on stále život i smrt v sobě nese

a květ i plody zralé v propast třese,

vždy hymnem života zní jako lýra,

co zatím větev některá mu zmírá...