Stromeček.

Přemilý ty můj stromečku,

Jako libě ty jsi žil,

Spanilou tobě snětečku

Zelený lupen kdy kryl!

Z chládku tichého

Spánku libého

Vůkolím kdy ty jsi lil!

Filoméla ve květostné

Koruně kdy sedla si,

A hrdélka proud radostné

Klokotem valil hlasy:

Tvé letorosti

Slouchati hosti

Ruče jsem spěchal, libostné.

Vznešená uprchla Vesna

Ze tichého údolí;

Brunatý i plod hle! Jesna,

Co krasil libých holí,

Vítr uklátil;

Mráz tě zachvátil,

Šedinou na snítky klesna!

Tako sladce žádám si žíti,

Jako tys, stromečku, žil!

Tako klidně ždám i mříti,

Veselý duch můj by byl,

Jak tobě dáno,

By mně i přáno

Bylo někdy čestně hníti.