Struny srdce.

By František Zelenka

Má srdce struny jemné,

jich hudba je tak něžná,

však nikdo na nich nezná,

jen Ty, má milá, hrát.

Když oko Tvoje září,

oh, jaké tony jsou to!

jich kouzla vzácné pouto

vše musí rozesmát.

Když oko Tvé cos bolí,

oh, jak ty struny kvílí,

že musí každou chvíli

vše do pláče se dát.

Když v oku Tvém je touha,

oh, jak to v strunách raší

a v duši vzdech se vznáší:

‚jen věčně milovat...‘