STRÝC „ZE STARÉ KAPITOLY“.

Má širák, který Švédu zřel již asi,

a dlouhý, řasný plášť má ještě z mladu,

ret vzdorně o klenutou opřen bradu,

hnět roboty mu někdy šlehne z řasy.

S ciráty burnus, v týle dlouhé vlasy:

tak sám se nosí dlouhých let již řadu;

pěst jeho špalku podobá se v pádu:

tak žil a žíti bude po vše časy.

Jak suk je tvrdý, není na něm znáti,

že stáří nějak těžce na něj padá,

vždy o hody chce s „mlaďochy“ se práti,

Vždyť za nic prý teď není chasa mladá.

A kdyby zřel teď o sobě mne psáti,

vím, čaganem by přetáhl mi záda.