STRŽ

Strž přání mých,

můj Bože, co jich bylo,

snů slunečných

co v stín se pohroužilo!

Strž zápasu

a jenom oddech krátký

s pohledem na krásu:

Nepadnout na lopatky!

Strž zklamání

bez chvíle rozednění,

jen pokání

a prohry rozechvění.

Strž – bludiště,

umění hladké stěny,

cit v jeviště,

smrt v hru jsou proměněny.