STUDENOKREVNÍ.

Vášeň je nezžehla a bolest nelámala,

potomstvo plodili zvykem jak králíci,

o dobré jmeno své jich duše byla dbalá

na soudu sousedek a pověst v ulici.

„Vlast“ bylo heslem jich; jí dali často žíti

v písních a novinách při toku vín a piv

„až do těch hrdel svých“ – (Je těžké živobytí,

proto ne „do statků“, neb člověk chce být živ.)

Čerta se nebáli a v boha nevěřili,

však přísně hlídali nábožnost dětí svých;

penězi každý čin vážili, přeměřili,

a žití význam byl a účel v penězích.

– Tak jsme se poznali; já sypal verše kolem,

jež oni časem čtli – však s pýchou zhrdavou –

co bych byl nejraděj k nim mluvil vitriolem,

a oni ke mně zas pěstmi a šatlavou.