Studentský koncert.

By Jan Karník

Naslouchám zmámen junácké písni.

Sto žhavých jisker plápolá v zraku

bujaré chasy, vzňaly mou duši!

Rozmilí hoši, vím, vaše srdce

rozpuklo právě, jak jarní pupen

plno je mízy, měkkosti, vůně.

Naslouchám zmámen junácké písni.

A věřím s vámi, svět že pln vnady,

že v stinném háji Princezna bloudí,

na mne že čeká, královský purpur

a zlaté žezlo pro mne jen chrání,

korunou slávy ozdobí čelo.

S vámi zas věřím, že není bídy

pod stlelým krovem v začoudlé jizbě,

že nejsou města bílené hroby,

a že jak šťastný hrdina římský

v triumfu skvělém ozdoben palmou,

za zpěvu dívek sličných a sladkých

Člověk již kráčí výsluním blaha...

Ne! Není zrady, mozolů není!

V Ráji je dosud Eva i Adam!