STUDENTSKÝM LÉTŮM.

Ó, léta jako bujné jarní vody,

jimž do skoku a letu, do svobody!

Ve vašem varu kypí to a víří

a bouří, hárá, mladým vznětem hýří – –

jarní vody!

Tu divokou se strží shluk váš řítí

a se skal obry rvát se sílu cítí;

břeh proudům nestačí; pout vzdory kruší –

vždy vzchopu víc, čím překážky jsou tužší –

jarní vody.

Tu šumně hlubým řečištěm se valí,

jen v před a výš a šíř a hloub a v dálí!

Kde kvetou lásky šerovonná loubí,

že plynou tišej, vášnivěj vrou v hloubi

jarní vody.

V před! Útokem v to, jež jest žití, moře!

V před, kde plá nových horizontů zoře!

V před, kde se meta ideálů výší,

jak slunce sálalo by s nebes říší

v jarní vody!

Tak vln zní píseň – – A po létech dosud,

kdy ve vzpomínkách probíráš svůj osud,

z té doby snah, z té mládí vzletné ódy

vzdech vane ti pln lahody a shody:

Jarní vody – –